Alžběta Kovandová
Za každým číslem našeho magazínu stojí člověk, který s historickými stroji žije prakticky od dětství. Alžběta Kovandová je šéfredaktorkou Velocipedů Telč a právě díky ní se z původně skromného zpravodaje pro několik nadšenců stal čtivý magazín, který dnes oslovuje sběratele, cyklisty i obyčejné zvědavce z Vysočiny a daleko za jejími hranicemi.
K velocipedům se Alžběta dostala přes svého dědu, který ve stodole za domem opatroval rozebraný předválečný velocipéd a několik skříní plných náhradních dílů. Jako malá holka trávila prázdniny tím, že mu podávala klíče, čistila drobné šroubky v petroleji a poslouchala vyprávění o tom, kdo na jakém stroji kdysi jezdil. Právě tehdy si podle svých slov uvědomila, že historická technika není jen sbírka kovu a gumy, ale především sbírka příběhů. Tuto myšlenku si nese dodnes a promítá ji do každého článku, který v magazínu vychází.
Po studiích se Alžběta věnovala novinařině a práci s textem. Postupně se specializovala na reportáže z regionu, kde si všímala hlavně lidí, kteří se starají o zapomenuté věci. Když pak začala pravidelně navštěvovat setkání majitelů veteránů, zjistila, že pro tuto komunitu chybí místo, kde by se mohly sdílet zkušenosti, informace o akcích a praktické rady. Tak vznikla myšlenka magazínu, který by spojoval historická kola, veteránská vozidla i retro techniku a zároveň by čtenářům nabízel konkrétní tipy na výstavy a vyjížďky v Telči a okolí.
Telč pro Alžbětu není jen sídlem redakce, ale přímo inspirací. Malebné náměstí s renesančními domy, zámek zapsaný na seznamu UNESCO i klidné okolní silnice vytvářejí dokonalou kulisu pro setkání veteránů. Alžběta ráda říká, že historické stroje do Telče patří stejně přirozeně jako podloubí a že žádné jiné prostředí nedokáže jejich krásu tak dobře vyzdvihnout. Právě proto se v magazínu pravidelně věnuje místním akcím, trasám vhodným pro pomalé vyjížďky na starých kolech a doporučením, kde se cestou zastavit na dobrou kávu nebo oběd.
Jako redaktorka klade důraz na srozumitelnost a přesnost. Nesnáší zbytečně složité odborné výrazy a snaží se, aby článkům rozuměl jak zkušený sběratel, tak člověk, který si historické kolo prohlíží poprvé. Při psaní vždy ověřuje fakta, konzultuje s restaurátory a sběrateli a nebojí se přiznat, když si něčím není jistá. Důvěra čtenářů je podle ní to nejcennější, co může magazín mít.
Sama je také aktivní sběratelkou. Ve své malé sbírce má několik historických kol, jejichž restaurování pečlivě dokumentuje, a o zkušenostech z dílny ráda píše. Věří, že nejlepší rady pocházejí z vlastních chyb, a proto se s čtenáři dělí i o neúspěšné pokusy, špatně zvolené materiály či zbytečně strávené večery nad zrezivělým šroubem. Právě tato upřímnost dělá její texty osobními a lidskými.
Alžběta Kovandová dnes vede redakci jako tým spolupracovníků, fotografů a odborných konzultantů, ale na každém čísle si stále ponechává poslední slovo. Jejím cílem je, aby Velocipedy Telč byly nejen informačním zdrojem, ale také místem setkávání lidí, které spojuje láska k historické technice. Pokud máte tip na zajímavou akci, příběh o vzácném kole nebo chcete jen sdílet svou zkušenost, určitě jí napište. Ráda si poslechne každý příběh, protože právě z nich magazín vzniká.