Radmila Hanzlíková
Radmila Hanzlíková je hlavní redaktorkou a tváří magazínu Velocipedy Telč. K historickým kolům a veteránské technice se dostala dávno předtím, než ji začala popisovat na stránkách časopisu. Vyrostla v Telči, ve městě, jehož náměstí s renesančními a barokními domy zapsanými na seznamu světového dědictví UNESCO jako by bylo stvořené pro to, aby se po něm vozily stroje z dob našich prababiček. Jako dítě prý trávila prázdniny v dílně svého dědy, který celý život opravoval kola a motocykly pro lidi z okolí. Právě tam poprvé držela v ruce zrezavělý řetěz, kapku oleje a starý ráčnový klíč, a pochopila, že technika s příběhem má větší cenu než cokoli, co se dá jen koupit v obchodě.
Dnes si Radmila ráda říká sběratelka a vypravěčka v jednom. Ve své sbírce má několik historických velocipedů, mezi nimiž nechybí ani typ s vysokým předním kolem, známý jako „kostitřas“ či „vysoké kolo“, a také pozdější bezpečnostní kola z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Nejvíc si cení těch, které se dochovaly v původním stavu, i s oprýskaným lakem, prasklou kůží sedla a stopami po dávných jezdcích. Podle ní je každá taková patina kapitolou, kterou by bylo škoda přemalovat. Zároveň ale zdůrazňuje, že sbírání není uzavřený klub pro zasvěcené. K veteránům se podle ní může dostat každý, kdo má zvědavost, trochu trpělivosti a chuť se učit od starších kolegů.
V magazínu Radmila vede redakci s pečlivostí, kterou by jí mohl závidět leckterý archivář. Texty prochází jeden po druhém, ověřuje technické údaje, jména výrobců i letopočty a dbá na to, aby čtenář nenarazil na zbytečné domněnky. Pokud si něčím není jistá, raději to řekne otevřeně, než by cokoli vymýšlela. Je přesvědčená, že důvěra čtenářů se buduje roky a ztratit se dá jediným nepřesným tvrzením. Právě proto se v časopise střídají rozhovory se sběrateli, restaurátory a pamětníky s praktickými radami, jak pečovat o starý rám, jak poznat originální součástky nebo jak bezpečně vyrazit na vyjížďku na stroji, který je starší než většina domů v okolí.
Pro Radmilu je ale Velocipedy Telč víc než jen časopis. Považuje ho za společné místo, kde se potkávají lidé, které spojuje láska k historické technice a k jihočeskému a vysočinskému kraji. Pravidelně vyhledává a doporučuje zajímavé akce, výstavy, setkání majitelů veteránů i nenáročné vyjížďky po Telči a okolí, kde se mezi rybníky, lesy a malými vesničkami jezdí zvlášť dobře. Sama se mnoha z nich účastní, a to nejraději na svém oblíbeném kole, v dobovém oblečení a s košíkem na řídítkách. Tvrdí, že právě při takových příležitostech se rodí nejlepší příběhy, a hned po návratu si je zapisuje do poznámkového bloku, ze kterého později vznikají články.
Radmila věří, že historická kola, veteránská vozidla a retro technika nejsou jen muzejní exponáty, ale živé svědectví o tom, jak dřívější generace cestovaly, pracovaly a bavily se. Každý stroj podle ní vypráví o řemeslné zručnosti, o dobové módě i o tom, jak se měnil svět kolem něj. Proto se snaží, aby její magazín byl srozumitelný pro začátečníky a zároveň zajímavý pro zkušené sběratele. Píše stručně, jasně a bez zbytečného patosu, ale s upřímným nadšením, které se v jejích textech snadno pozná.
Pokud k ní chcete zavolat, napsat nebo ji potkat na některé z akcí, nemusíte se bát oslovit ji. Ráda si popovídá o starých kolech, poradí s hledáním náhradních dílů nebo vám doporučí, kam se vydat na další výlet. A pokud máte doma na půdě nebo ve stodole zapomenutý starý stroj, možná právě on se jednou objeví na stránkách Velocipedů Telč a jeho příběh se dostane k dalším čtenářům.